Bezpečnost, ochrana obyvatelstva a krizové řízení

Důležitá telefonní čísla a tísňové volání

 

Důležitá telefonní čísla a tísňové volání

150 - HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR

155 - ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA

158 - POLICIE ČR

156 - MĚSTSKÁ POLICIE

112 - JEDNOTNÉ EVROPSKÉ ČÍSLO TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ

 

Při předávání zprávy na tato telefonní čísla uveďte:

  • co se stalo – popis události, rozsah, počet postižených nebo ohrožených osob
  • kde se to stalo - pokud možno přesná adresa nebo popis místa události 
  • své jméno a číslo telefonu, odkud voláte 

Po ukončení hovoru nevypínejte telefon, může následovat zpětný hovor, kterým si operační pracovník ověří nebo upřesní údaje.

 

Informace pro fyzické osoby

Informace pro fyzické osoby

Fyzické osoby § 25 zákona č. 239/2000 Sb.,

§ 25 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů

 

(1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva a na poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných událostech.

 

(2) Fyzická osoba je povinna

  1. strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné události a omezení nařízená velitelem zásahu při provádění záchranných a likvidačních prací,
  2. poskytnout na výzvu starosty obce nebo velitele zásahu osobní nebo věcnou pomoc,
  3. strpět, pokud je to nutné k provádění záchranných a likvidačních prací a pokud je vlastníkem, uživatelem nebo správcem nemovitosti, vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační práce na pozemky nebo do objektů, použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí, zařízení a porostů,
  4. poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách, nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných zvířatech,
  5. strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, které má ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
  6. pokud je vlastníkem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany, dbát při užívání těchto nemovitostí a veškerých činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní ochrany a přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do těchto staveb za účelem používání, kontroly, údržby a oprav.

(3) Plnění povinností uvedených v odstavci 2 může fyzická osoba odmítnout, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud ji v tom brání důležité okolnosti, které by zjevně způsobily závažnější následek než ohrožení, kterému se má předcházet.

Informace pro obce

Informace pro obce

Orgány krizového řízení obce - starosta obce

Starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací; ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí.

tarosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací; ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí.

 

Starosta obce dále

  1. za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán,
  2. zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce; správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,
  3. plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu obce s rozšířenou působností,
  4. odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.

 

V době krizového stavu starosta obce

  1. zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje,
  2. nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,
  3. organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva,
  4. zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.

Pokud starosta obce neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, může hejtman převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit.

Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí starosta obce zajišťuje provedení krizových opatření v podmínkách obce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce, nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.

Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu.

Starosta obce dále

Orgány krizového řízení obce - obecní úřad

Obecní úřad dále za účelem zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací

 

Obecní úřad dále za účelem zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací

  1. organizuje přípravu obce na krizové situace,
  2. poskytuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,
  3. vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
  4. vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
  5. se podílí na zajištění veřejného pořádku,
  6. plní úkoly stanovené krizovým plánem obce s rozšířenou působností při přípravě na krizové situace a jejich řešení.

Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.

Platnost: 10.1.2021


 

 

Informace pro právnické a podnikající fyzické osoby

Informace pro právnické a podnikající fyzické osoby

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby § 6 odst. 3 zák. č. 240/2000 Sb.,

§ 6 odst. 3 zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

 

(3) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna nařídit zákaz

  1. nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu,
  2. provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami,
  3. ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí,
  4. prodej cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky,
  5. přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky,
  6. zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty,
  7. provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby § 29 zákona č. 240/2000 Sb.,

§ 29 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů

 

(1) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby (dále PO a PFO) povinny při přípravě na krizové situace podílet se na zpracování krizových plánů. V případě, že jde o PO nebo PFO, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové připravenosti; plánem krizové připravenosti se pro účely tohoto zákona rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné PO nebo PFO k řešení krizových situací.

 

(2) V případě, že zpracovatel krizového plánu zahrne do krizového plánu konkrétní PO nebo PFO, je tato povinna na žádost hasičského záchranného sboru kraje za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů a další související údaje. Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obce s rozšířenou působností nebo obce mohou uzavřít s PO a s PFO smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů.

 

(3) PO a PFO jsou povinny poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Poskytnutím věcných prostředků nesmí dojít k narušení funkce prvku kritické infrastruktury.

 

(4) Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou PO a PFO povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta obce.

 

(5) Povinnost poskytnout věcný prostředek při krizových stavech ukládá PO a PFO hejtman. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost uložit PO a PFO také starosta, který o uložení povinnosti následně informuje hejtman. Hejtman nebo starosta, který uložil povinnost poskytnout věcný prostředek, zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný prostředek poskytl, a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku. Potvrzení obsahuje zejména údaje o uživateli, popřípadě vlastníkovi věcného prostředku, nezbytné identifikační údaje věcného prostředku, datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.

 

(6) Výkon uložené pracovní povinnosti a pracovní výpomoci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu dle § 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

 

(7) Na výzvu příslušného správního úřadu je provozovatel stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury, povinen poskytnout informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury a prvku evropské kritické infrastruktury a další součinnost při ochraně kritické infrastruktury.

 

(8) PO a PFO jsou povinny zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby § 15 odst. 3 zák. č. 240/2000 Sb.,

§ 15 odst. 3 zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

 

(3) Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o

  • kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení,
  • předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci,
  • počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace,
  • množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek,
  • množství zadržené vody ve vodních nádržích,
  • počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie,
  • uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích,
  • stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů,
  • výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami, pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací.

 

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby § 24 zákona č. 239/2000 Sb.,

§ 24 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů

 

(1) Pokud dojde k mimořádné události v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady (dále jen "havárie"), je PO nebo PFO, která je vlastníkem, správcem nebo uživatelem uvedených zařízení, budov, látek nebo odpadů, povinna

  1. podílet se na přípravě záchranných a likvidačních prací a na zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu tím, že poskytne na vyžádání hasičskému záchrannému sboru kraje, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, informace o
  1. zdrojích rizik,
  2. pravděpodobných následcích havárií a možných způsobech jejich likvidace,
  3. možných účincích na obyvatele a životní prostředí,
  4. opatřeních připravených ve své působnosti pro zajištění nezbytných sil a prostředků k provedení záchranných a likvidačních prací ve svém objektu nebo zařízení,
  1. vůči svým zaměstnancům zajistit, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
  1. informování o hrozících mimořádných událostech a plánovaných opatřeních,
  2. varování, evakuaci, popřípadě ukrytí,
  3. organizování záchranných prací,
  4. organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci.

 

 (2) PO nebo PFO, u které došlo k havárii, je povinna

  1. provádět neprodleně záchranné a likvidační práce,
  2. ohlásit neprodleně havárii místně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému a bezprostředně ohroženým obcím; tím není dotčena oznamovací povinnost stanovená podle zvláštních právních předpisů,
  3. podílet se na varování osob ohrožených havárií v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem
  4. poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách, nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných zvířatech,
  5. spolupracovat při odstraňování havárie se složkami integrovaného záchranného systému, správními úřady a orgány krajů a obcí,
  6. uhradit krajskému úřadu nebo složkám integrovaného záchranného systému náklady spojené s poskytnutím věcné a osobní pomoci, s likvidačními pracemi a se škodami prokazatelně vzniklými havárií,
  7. zabezpečit asanační práce podle pokynů příslušných správních úřadů nebo obcí,
  8. zabezpečit zneškodnění odpadů, které vznikly v důsledku havárie i v důsledku její likvidace,
  9. spolupracovat při zpracování dokumentace o záchranných a likvidačních pracích.

 

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby § 23 zákona č. 239/2000 Sb.,

§ 23 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů

 

(1) Pokud krajský úřad zahrne do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu (dále PO nebo PFO), je tato povinna

  • bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady,
  • zajistit vůči svým zaměstnancům dotčeným předpokládanou mimořádnou událostí opatření uvedená v § 24 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.

(2) PO a PFO jsou v souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a s jejich přípravou povinny

  • poskytnout osobní nebo věcnou pomoc na přímou výzvu velitele zásahu (§ 19) nebo starosty obce (§ 16) nebo prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému,
  • strpět vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační práce na pozemky a do staveb a použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí a porostů, pokud jsou vlastníky nebo uživateli nemovitostí a pokud zvláštní právní předpis9) nestanoví jinak,
  • strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, které mají ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
  • pokud jsou vlastníky stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany, dbát při užívání těchto nemovitostí a veškerých činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní ochrany a přístup orgánům hasičského záchranného sboru nebo jimi zmocněným osobám do těchto objektů za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
  • pokud provozují školská, sociální nebo obdobná zařízení nebo jsou poskytovateli zdravotních služeb, vytvořit podmínky pro výdej ochranných masek, dětských ochranných vaků, dětských ochranných kazajek, ochranných oděvů, filtrů pro ochranu dýchacích cest a povrchu těla a dalších ochranných prostředků.

(3) K plnění úkolů podle odstavce 1 mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizovat zařízení civilní ochrany podle tohoto zákona a podle zákona č. 133/1985 Sb, o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví náhrady výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva.

Krizová karta obce

Krizová karta obce

Krizová karta obce

Krizové řízení

Krizové řízení

Vymezení základní pojmů

  • Mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Zákon č. 239/2000 Sb., §2 písm. b)

  • Ochranou obyvatelstva se rozumí plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.

Zákon č. 239/2000 Sb., §2 písm e)

  • Integrovaným záchranným systémem se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Zákon č. 239/2000 Sb., §2 písm. a)

  • Základními složkami IZS jsou složky, které zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České republiky. Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky.

Zákon č. 239/2000 Sb., § 4, odst. 4 a 1

  • Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami IZS také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu.

Zákon č. 239/2000 Sb., § 4, odst. 2 a 3

  • Záchrannými pracemi se rozumí činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jeho příčin.

Zákon č. 239/2000 Sb., §2 písm. c)

  • Likvidačními pracemi se rozumí činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí.

Zákon č. 239/2000 Sb., §2 písm. d)

  • Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s
  • přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo
  • ochranou kritické infrastruktury.

Zákon č. 240/2000 Sb., § 2 písm. a)

  • Krizovou situací se rozumí mimořádná událost podle zákona o IZS, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Zákon č. 240/2000 Sb., § 2 písm. b)

  • Krizovým opatřením se rozumí organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejich následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práva povinností osob.

Zákon č. 240/2000 Sb., § 2 písm. c)

  • Pracovní povinností se rozumí povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízení.

Zákon č. 240/2000 Sb., § 2 písm. d)

  • Pracovní výpomocí se rozumí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení.

Zákon č. 240/2000 Sb., § 2 písm. e)

  • Věcným prostředkem se rozumí movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace.

Zákon č. 240/2000 Sb., § 2 písm. f)

  • Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

Zákon č. 254/2001 Sb., § 64, odst. 1

  • Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními.

Zákon č. 254/2001 Sb., § 63, odst. 1

 

 a krizové řízení

Krizové stavy

V době krizových stavů mohou být omezena některá občanská práva (např. právo shromažďování, svoboda volného pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohrožovaného nebo postiženého krizovou situací) a mohou být od právnických a fyzických osob požadovány určité pracovní povinnosti, výpomoci či poskytnutí věcných prostředků.

 

Krizový stav

Zákon

Kdo vyhlašuje

Důvod vyhlášení

Rozsah (území)

Doba trvání

Stav nebezpeční

Zákon č. 240/2000 Sb.,

(ustanovení § 3)

Hejtman

(primátor hl. m. Prahy)

Jsou-li ohroženy životy, zdraví, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek IZS nebo subjektů kritické infrastruktury

Celý kraj, část kraje

Nejdéle 30 dnů

(prodloužení

se souhlasem vlády ČR)

Nouzový stav

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb.,

(ustanovení

čl. 5, a 6)

Vláda ČR

(předseda vlády)

Při živelných pohromách, ekologických a průmyslových haváriích, nehodách nebo jiném nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní bezpečnost

Celý stát,

omezené území státu

Nejdéle 30 dnů

(prodloužení

se souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR)

Stav ohrožení státu

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb.,

(ustanovení

čl. 7)

Parlament ČR na návrh vlády

Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost stát nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy

Celý stát

Není omezeno

Válečný stav

Ústavní zákon

č. 1/1993 Sb.

(ustanovení

čl. 43)

Parlament ČR

Při napadení ČR nebo

je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení

Celý stát

Není omezeno

Krizové řízení

Krizové řízení je neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života. Uskutečňuje se na úrovni státu, který musí zajistit životní zájmy svých občanů, bezpečnost a ochranu obyvatel, na úrovni právnických a podnikajících fyzických osob, které musí bezpečně realizovat podmínky pro podnikání, nebo na úrovni občana a jeho rodiny, kdy vlivem mimořádných událostí a krizových situací může být ohrožen život občana, jeho zdraví i majetek, nebo životní prostředí.

Krizové řízení podle zákona č. 240/200 Sb., o krizovém řízení je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a řešením krizové situace, nebo ochranou kritické infrastruktury.

Cílem krizového řízení je:

  • předcházet vzniku možných kritických situací,
  • všeobecná příprava na zvládnutí potenciálně možných kritických situací,
  • zajistit zvládnutí krizových situací v rámci vlastní působnosti orgánu krizového řízení a úkolů uložených vyššími orgány krizového řízení,
  • zahájit obnovu a další rozvoj postižených oblastí.

Základní pojmy

Důležité základní pojmy z oblasti krizového řízení naleznete zde.

 

Krizové stavy

Krizová situace je mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (krizové stavy). Jedná se o situaci ohrožující životy, zdraví, majetek, životní prostředí nebo vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek.

Obecné zásady chování při vzniku mimořádné události a krizové situace

Obecné zásady chování při vzniku mimořádné události a krizové situace

Respektujte a snažte se získávat informace z oficiálních zdrojů (rozhlas, televize, místní rozhlas, vyhláška obecního úřadu, pokyny zaměstnavatele apod.).

 

Nerozšiřujte poplašné a neověřené zprávy.

 

Varujte ostatní ohrožené osoby ve svém nejbližším okolí, nezapomeňte na neslyšící či jinak postižené osoby.

 

Netelefonujte zbytečně - telefonní síť je v situacích ohrožení přetížena.

 

Nepodceňujte vzniklou situaci.

 

Pomáhejte sousedům, zejména starým, nemocným a nemohoucím lidem.

 

Uvědomte si, že největší hodnotu má lidské zdraví a život, záchrana majetku je až na druhém místě.

 

Uposlechněte pokynů pracovníků záchranných slože

Ochrana obyvatelstva a krizové řízení

Ochrana obyvatelstva a krizové řízení

Úkoly v oblasti obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, krizového řízení Městského úřadu Strakonice jako obecního úřadu obce s rozšířenou působností zajišťuje pracovník krizového řízení.

Kontakt:         
Ing. Peter Kurek
Velké náměstí 3, 1. patro, kancelář č. 3108
tel.: 383 700 112, e-mail: peter.kurek@mu-st.cz(odkaz odešle e-mail)

Pracovník krizového řízení zároveň vykonává funkce tajemníka Bezpečnostní rady a Krizového štábu obce s rozšířenou působností Strakonice, bezpečnostního ředitele Městského úřadu Strakonice.

Zajištění oblasti obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, krizového řízení Městským úřadem Strakonice jako obce s rozšířenou působností (ORP) je výkonem státní správy v přenesené působnosti ve správním obvodu ORP Strakonice.

Pracovník krizového řízení zabezpečuje plnění úkolů v oblastech:

  • obrana a bezpečnost státu,
  • ochrana obyvatelstva,
  • krizové řízení,
  • příprava a realizace úkolů a opatření k řešení mimořádných událostí a krizových situací,
  • činnost Bezpečnostní rady ORP Strakonice a Krizového štábu ORP Strakonice,
  • hospodářská opatření pro krizové stavy,
  • ochrana utajovaných informací,
  • požární ochrana města Strakonice,
  • zabezpečení činnosti jednotek SDH města Strakonice a místních částí,
  • evidence válečných hrobů a pietních míst ve správním obvodu ORP Strakonice.